evžen hilar			verše
					próza
	M E N U				P R A O T E C   R O M
	HLAVNÍ  STRÁNKA
	BÁSNIČKY
	► PRAOTEC  ROM
					Praotec Rom
					Krajinou se zvolna sune
					jako dlouhý had se kroutí
					karavana z maringotek
					stejných jako znáte z poutí
					V jejím čele jede fáro
					nárazníky samý chrom
					v něm s cigárem v ruce sedí
					sám praotec První Rom
					Na krku má zlatý řetěz
					vestu šitou z brokátu
					každý ihned pozná to že
					stála fůru dukátů
					Za vozem jde Rada starších
					a za ní pak prostý lid
					rádi by už našli oblast
					kde se mohou usadit
					Snad již půl Evropy prošli
					a zástup se zvolna blíží
					k místu kde se zdvihá kopec
					pod nímž se dvě cesty kříží
					Tady vůdce zdvihl ruku
					pak jen jako v transu sedí
					všichni kolem rázem ztichli
					když mlčky do mapy hledí
					Náhle z vozu vystoupil ven
					zaburácel pak jak hrom
					poslyšte co vám teď poví
					váš nejstarší Otec Rom
					Toto ke mně pravil náš Bůh
					lepší místo pro vás není
					tuto zemi daruji vám
					zde vám půjde živnost denní
					Tu je světa křižovatka
					kudy kupci vozí zboží
					pro ostatní možná nic moc
					pro čorku však vskutku boží
					Lide můj už skončila pouť
					tady od teď budem doma
					v upomínku dnešního dne
					nazvěme ten kopec Roma
					Všechno musí schválit Rada
					nevím zda to bylo tím
					že se jí zdál název dlouhý
					navrhla však kratší Řím
					Těsně než byl návrh schválen
					kdosi vzadu tiše píp
					když tu všude roste řípa
					nemohl by to být Říp ?
					Stěží tehdy někdo tušil
					dosah co má tato věta
					žádný New York ani Moskva
					hora Říp je pupek světa
	▲  NAHORU			►  BÁSNIČKY	►  POVÍDKY			►  HLAVNÍ STRÁNKA